Bedřich Smetana (dějepis)
12. 6. 2009
Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha) byl významným českým hudebním skladatelem, dnes známým především cyklem symfonických básní Má vlast a operami Libuše a Prodaná nevěsta. Jeho skladby vznikaly v období romantismu. Smetana se již od svých 4 let na popud svého otce věnoval hudbě. Učil se hrát na housle a později i na klavír. V šesti letech poprvé vystoupil na veřejnosti. Po základní škole šel studovat gymnázium v Plzni Při návštěvě svých příbuzných složil pro svou sestřenici Louisu polky Lousina polka a Jiřinková polka. Poté jede za prací do Prahy, kde studuje hudbu u Josefa Proksche, sám se živí jako učitel hudby v rodině hraběte Leopolda Thuna. 1849 se žení s Kateřinou Kolářovou, s níž má během 5 let čtyři dcery: Gabrielu, Bedřišku, Kateřinu a Žofii (která přežila). Právě smrt hudebně nejtalentovanější dcery Bedřišky zasáhla Smetanu na tolik, že na její památku zkomponoval klavírní Trio g moll. Při návratu do Čech mu v roce 1859 umírá i jeho první žena Smetana věnoval třetí část kvarteta Z mého života). 1860 oženil podruhé s Barborou („Betty“) Ferdinandovou; Úspěch mu zajistilo až uvedení opery Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta, Za Branibory v Čechách také získal cenu za nejlepší českou operu. Ale první opravdovou typicky českou operou byla až Prodaná nevěsta. Díky tomuto úspěchu se v roce 1866 stal dirigentem orchestru Prozatímního divadla. Po roce 1870 se začal zhoršovat jeho zdravotní stav. trpěl kožními vyrážkami a zánětami. zánět těžce postihl také ušní kůstky, což vedlo k postupné ztrátě sluchu. Nakonec se dostavily i psychické potíže. Ani obtíže a hluchota ho ale nezlomily a komponuje dál opery Tajemství, Hubičku a Čertovu stěnu, oba smyčcové kvartety, klavírní cykly Sny a České tance, řadu sborových děl, dokončil zde cyklus Má vlast a začal nový cyklus symfonických tanců Pražský karneval. Jeho zdravotní stav se prudce zhoršil v roce 1884 převezen do ústavu pro duševně choré v Praze-Kateřinkách. Těžké poslední chvíle skladatelova života popsal Antonín Sova v básni Smetanovo kvarteto Z mého života. Na stavbě Národního divadla řekl Bedřich Smetana památnou větu „V hudbě je život Čechů.“